Vývojový pozadím
Malina, či přesněji malinovníky (Fragaria x ananassa), je jedno z nejrozšířenějších druhů plodných rostlin, jejichž původním domovem jsou jižní oblasti Severní Ameriky a Asie. První zmínka o tom, že se daří uměle rozmnožovat maliny v Evropě, pochází ze 17. století. Díky své jedinečné kombinaci chuti a nutriční hodnoty se stala oblíbenou mezi domorodými obyvatelmi i zahradníky. Jejich vysoká casinomalina-cz.org produkovatelnost a vytrvalost také vedly k jejich rozšíření v mnoha částech světa.
Popis rostliny
Maliny jsou poměrně maloběžné rostlinky s velkým počtem drobných, přilnavých listů a úžlabkových květů. Jsou rozdělené na několik základních forem: samičí (platýk) – bez chloupků nebo se slabými chlupy; pohlavně nesamčí (přilnavka), která může tvořit jak sama samosprávné rostliny, tak i samičí v úžlabku. Jejich kmen je pevný a oblý, přičemž větévky rostou z něj ve svazcích po obou stranách. Maliny mají silně vonící květinky s bílými nebo růžovými barvami.
Typy malin
Malina se během evoluce rozdělila na několik základních forem, z nichž každá je charakterizována jinou kombinací faktorů jako jsou úživnost půdy a teplota. Mezi nimi lze poznamenat:
- Rané druhy : Maliny původně pocházející ze severní části Severní Ameriky mají tendenci k tomu, aby v zimě vybledly na hnědou barvu (Fragaria virginiana).
- Vysokorychlé druhy (například Fragaria × ananassa): Tyto druhy mají vyšší chuti a jsou schopny se rozmnožovat po celém světě. Jejich kvetoucí období je kratší.
- Jehličnatě zelení : V zimních měsících vybledou na tmavočervenou barvu, ale stále rostou (Fragaria vesca).
- Mladé druhy (například Fragaria iinumae): Ty se často označují jako samičáče. Jsou menší než vyspělé druhy a kvetou v úžlabku.
Vzhledem k tomu, že je to velice jednoduchá květina s velkým počtem drobných listů, existuje mnoho různých forem malin roztříděných podle jejich morfologie. Maliny také mohou tvořit hybridní odrůdy, jako jsou např. Doktor Jekyll a Fragaria vesca , které byly vyšlechtěny v zahradách.
Rozšiřování na nová území
Maliny se díky své adaptabilitě podařilo rozšířit prakticky do celého světa. Jsou považovány za jednu z nejrozšířenějších plodných rostlin, ačkoli jsou i nyní stále rozmnoženovány amatéry či odborníky. Na rozdíl od jiných kulturních produktů je však malina schopna růst na chudých půdách nebo dokonce bez příjmu živin.
V 18. století se vyvinuly první umělé šlechtění maliny. Jejich rozvoj byl podporován zahradníky, kteří hledali novou odrůdu s výtečným chutí a jednoduchostí pěstování. Kultivované druhy se liší od původní formy rozmnožováním částí rostlin (kvetení úžlabka), které jsou určeny k vytváření nových rostlin.
Zajímavosti z historie
Malina byla objevena v roce 1700, ale teprve až do konce století začaly být skutečně masově vypěstovány zahradníky. V té době ještě nebyly známy všechny druhy a odrůdy malin. První zmínka pochází ze dnešní Francie.
Kultivované formy se liší v chuti, úžlabkovém květenství a růstové rychlosti od původních rostlinných forem a mohou být mnohými zahradníky zpestřeny do kompozicí na balkonech nebo užitím jako dekorativní rostlina. Existuje také mnoho odrůd s jinou barvou květů než bílá či růžová.
Šlechtění
Maliny se daří díky své vysoké adaptabilitě a rozšiřování do nových území bez zásahu lidských rukou. Důvodem je jejich jednoduchá morfologie, která umožňuje jejich rozmnožení pomocí částí rostlin (úžlabkové kvetoucí). Takto se také objevují nové odrůdy s lepší chutí nebo jinými vlastnostmi.
Šlechtění malin bylo zahájeno ve 17. století a pokračuje dodnes. Mnoho zahradníků se snaží vytvořit novou, ještě vydatnější verzi maliny, aby si mohli zahrát s její květnatostí i chutí. Kultivované druhy mají často oproti původním rostlinám lépe vymačkané vlastnosti.
Kulturní a ekonomická význam
Malina se daří mnoha zahradníky na celém světě, protože je jednoduchá k pěstování a má širokou nabídku odrůd. Existují dva hlavní typy malin: samičí a pohlavně nesamčí formy. Jsou rozšířeny v Evropě i Severní Americe.
V 20. století došlo ke zvyšujícímu se zájem o zahradnické produkty, včetně rostlinných forem jako jsou různé druhy malinek. Takové výrobky nabývají stále větší popularita a jsou využívány k rozvoji ornárního zemědělství.
Význam v současné době
Maliny dnes představují zdrojový materiál pro výživu, na kterém zahradníci intenzivně pracují. Dnes existuje obrovské množství různých forem i hybridů malin. Malina je tedy nejen chutná a výživná rostlina s jednoduchou morfologií, ale také poměrně levným zdrojem příjmů pro řadu lidí.
Závěrem
Maliny jsou jedním z nejcennějších rostlinných produktů světa. Jejich unikátní vlastnosti jako je vysoký obsah živin a jedinečná chuti na jedné straně, kombinovaná se snadností pěstování i možnosti rozmnožení pomocí části rostlinky (úžlabek) na straně druhé, jim dávají šance stát se oblíbeným produktem mnoha zahradníků po celém světě.